Zobrazují se příspěvky se štítkemKrkonoše. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKrkonoše. Zobrazit všechny příspěvky

středa 25. října 2023

Výzva 115-1603


Plánování a příprava


Co běžet “z Hřenska” na Sněžku, tedy z nejnižšího bodu na nejvyšší? Kolik to tak může být kilometrů? Nápad, který mě napadl někdy po zlomenině nohy v roce 2021. Nejdřív jen jako představa na někdy v budoucnu. A pak postupně jako reálná věc, kterou jsem ale zatím nosil jen v hlavě a primárně v rámci uložených tras v mapy.cz. Další rok jsem na to málem i zapomněl. Impuls oprášit nápad se objevil až zase s letošním rokem, mimo jiné s mými 40. narozeninami a hledáním jak je oslavit...

sobota 13. srpna 2016

KTRC Krkonošský SkyMarathon | DNF

Na začátku černé sjezdovky | foto: Josef Melen / album FB

Po ŠUTRu si uvědomuju jak jsem pomalej. Evidentně nezvládám běhat rychle a pak to se mnou dopadá opakovaně všelijak. Začínám tedy běhat tréninky rychleji, vkládám intervaly v různém tempu a délce, nabíhám výškové metry, ale vkládám i delší běhy. Vloni jsem musel SkyMarathon v Krkonoších odpískat kvůli důležitějším věcem než je běhání, ale letos se nakonec přihlašuju a tak mám zase další motivaci k tréninku.

pondělí 18. srpna 2014

Horská výzva / Krkonoše / Long-67 km / 6. místo

Závod v Krkonoších byl od Krušných hor, po zrušení 4. závodu Výzvy, pěkně daleko. Na konci června jsem si tedy střihl Prague city trail, který mi celkem naložil. Tyhle "krátký" běhy asi nejsou pro mě. Závod to byl super a i vzhledem k převýšení jsem se odhadoval líp, ale skutečnost byla jiná.
Loni pro nás byla HV v Krkonoších křtem v ultra. Letos už to bylo trochu jinak, po 8. a 6. místě z posledních dvou HV jsme chtěli potvrdit zlepšení, ale současně jsme si byli vědomi větší konkurence než na Šumavě a v Krušných horách. Říkal jsem si, že bych byl rád do 15. místa.
V týdnech před závodem laboruju s kolenem, ale svaly ani vazy to dle doktora nejsou, tak to jistím tejpy a uvidí se...
U večeře v Peci se s kamarády navzájem trochu hecujeme a komentujeme i změnu trasy. Očekáváme delší a těžší závod než by byl dle trasy původní, takže si není na co stěžovat. Pak následuje klasické hodinové převalování se ve stanu, které má alespoň trochu nahradit chybějící spánek v noci.

úterý 18. února 2014

2x Krkonoše / Sněžka a Černá hora

S lidma z práce jsme vyrazili na víkendové "soustředění" v Krkonoších na chatu Borůvka nad Velkou Úpou. Ostatní řeší zda běžky, sjezdovky, snowboard, sáňky. Já beru jenom svoje Inovejty, i vzhledem k počasí a minimu sněhu odmítám, kvůli dvou dnům, řešit půjčování lyží. Radši si dám pořádné horské traily...

Sněžka 1603m
V sobotu to vypadá na pěkné počasí a tak skupinka pěších vyráží po hřebenu přes Růžohorky na Sněžku. Můj plán je běžet přes Pomezní boudy a vystoupat na Sněžku z východu.

pondělí 5. srpna 2013

Horská výzva - Krkonoše / 2013 - Long / 68,5 km

V pátek odpoledne (2.8.2013) jsme s Tomášem Zdvihalem vyrazili z Prahy do Krkonoš. Kolem 18hod jsme vyzvedli registraci, navečeřeli se a prohlídli první metry trasy. Konstatovali jsme, že výkop kabelu a asi 0,5m díra kanálu před 3m svahem dolů na silnici bude trochu zrádných... Pak jsme si připravili batohy a snažili se usnout, ale já spíš koukal na hvězdy. Ve 22hod jsme se začali převlíkat, protahovat a zamířili na start. 
Start ve 23:30 a pak, naštěstí bez problémů, překonané první metry. Následoval průběh trochu překvapivě prázdným Špindlem (celkem asi 7 diváků) a pak vzhůru po Vodovodní cestě na Mísečky. Hned na začátku nás předbíhají kamarádi z Liberce - architekti z Mjölku (my běžíme pod hlavičkou xfatul - sdružení absolventů FUA TUL) a zatím netušíme, že až do Pece prakticky poběžíme spolu (max. tak 5min od sebe). První kopec jdeme bez problémů a na Mísečkách je již vidět roztrhání startovního pole. Před Dvoračkama se trochu zarazíme, protože najednou vidím čelovku proti nám, ale naštěstí my odbočujeme správně - směrem nahoru. Následuje jeden z nejprudších svahů na trase, který se naštěstí za chatou trochu zmírňuje. Už tam, ale poznávám svojí chybu - nakonec jsem si nebral hůlky, což jsem cítil hlavně do kopců, kde jsem pak šel hlavně hlavou... Seběh od Labské byl ve vláčku asi 15 lidí, o moc rychleji se běžet nedalo, takže jsme šetřili síly. Po kamenitém seběhu následoval úsek cca 7km po asfaltu v jehož polovině (na 25. km) byla první občerstvovačka. Po výborném melounu a doplnění pití vyrážíme směr Luční. Na konci asfaltu přicházejí kamenité schody a já se snažím udržet Tomáše, abychom si nutnost "táhnutí" druhého před chatou vyměnili... U Luční jsme odměněni pohledem na měsíc nad Sněžkou a začínajícím svítáním. Pak ke kapličce a k Výrovce. Za ní nás čeká "překvapeni" v prudkosti asfaltu, který odmítáme běžet. To už jsme zase s Mjölkařema a společně jdeme až do Pece a trochu povídame. V Peci na občerstvení (38. km) jsme v 5:15 ráno, což je pro nás skvělej čas. Následuje příjemný běh podél Úpy. Nahoru na Vlašské boudy to celkem jde a oba s Tomášem poznáváme co je za vzdáleností maratonu. 
3. občerstvovačka je vtipně u hotelu "Oddech" (47. km), já měním triko, snídám koláč a plním vak před závěrečným půlmaratonem do cíle. Pole už je pěkně rozdrobené a jsou místa, kde běžíme úplně sami. Následuje úsek, který ani jeden neznáme a tak se občas dost divíme, jak to pomalu ubíhá (dle ukazatelů), i když hlavně ze začátku poslední části hodně běžíme a neflákáme se. V kopci před Hanapetrovou loukou na mě přichází další krize, cucám gel a snažím se zase chytit tempo. Na louce už slunce pěkně pálí a na jejím konci poprvé na chvilku sedíme (a ne naposled).
Dostáváme se na Hříběcí boudy (57. km) a čeká nás poslední cca 6 km kopec s převýšením 500m. Jsme prakticky sami, občas se sice objeví dvojice, která má až zázračně moc energie a mizí v dáli a občas je to zas dvojice, která už energii nemá. Asi na 60. km mi to jde hodně špatně, Tomáš se mi vzdaluje asi na 30m a já jím poslední energetickou tyčinku, naštěstí postupně pomáhá. Před Friesovkama dostává krizi Tomáš a úsek po sjezdovce je doslova peklo. Po jednom krátkém odpočinku ve stínu se téměř nerozejdu, jak mi zatuhly třísla.
Nad Friesovkou Tomáš leží v trávě a oba se snažíme sesbírat poslední zbytky sil (asi hlavně psychických), abychom ten poslední úsek po slunci dali. Před Klínovkou se cesta trochu narovnává a my se dáváme trochu dohromady. Za Stohem už nás čeká jen klesání a my se dokonce rozbíháme. Nasazujeme střídavé tempo 2min běh a 1min rychlá chůze. Tak se celkem rychle dostáváme na dohled cíle. Závěrečný seběh po sjezdovce do cíle si už celkem užíváme a už jen jistíme náskok, před další dvojicí.
V cíli jsme za 11hod 33min 08s na 38. místě mezi muži. Trochu tomu nemůžeme uvěřit, protože to byl pro nás první závod tohohle typu a večer jsme si říkali, že když to dáme kolem 12hod, že to bude super.
Celkově byl závod perfektní, krásná příroda a krásná trasa. Kdo si nastudoval pečlivě trasu doma, tak si myslím, že neměl důvod zabloudit. Oba jsme běželi v Trailrocích 255 a musíme si je pochválit, já zvlášť v sebězích. 
Tomáši díky!

odpočinek nad Friesovkou